Co přináší archetyp Oběti
S Obětí je to ošemetné. Málokdo si chce připustit, že se chová jako Oběť, třebaže jen v některých situacích. Oběť se zdá jako sprosté slovo. Pokud s touto svou stránkou nepracujeme, můžeme při prvním vědomém setkání zažít šok. Ne, to určitě nejsem já. Co si to dovolujete, tohle mi říkat? Kdepak, já – JÁ – ROZHODNĚ NEjsem Oběť, ani v nejmenším. To Čenda, ten jo, ona i Emanuela je dost Oběť, když nad tím tak přemýšlím, a strašně mě tím štve, ale já, to vážně ne.
Fakt je ten, že pokud dokážeme vidět Oběť u Čendy nebo u Emanuely, pak se s Obětí známe. Pokud se s Obětí známe, máme ji alespoň částečně v sobě. A pokud nás u druhých štve, pak je Oběť zákonitě součástí našeho Stínu. To znamená, že nejsme schopni vidět ji u sebe, a tak se nám zrcadlí skrze druhé lidi.
I pro mě byla dřív Oběť sprosté slovo. Připustit si svou vlastní pozici Oběti pro mne znamenalo setkat se se svou slabostí. Kdo by se doopravdy chtěl cítit slabý?
Ovšem když se Oběť ukáže v rámci konstelací s archetypy, cítím naději a radost. Znamená to, že skrytá Oběť konečně vylézá na povrch. Znamená to, že nám nese důležitou zprávu a přichází nám ukázat, kde je možné nalézt další zdroj své síly.
To, že se můžeme chovat jako Oběť, není žádná hanba. Není nutné začít mlátit hlavou do zdi. Důležité je, že si to začínáme uvědomovat. Může se nám postupně rozkrývat podhoubí našich konfliktů nebo neustále se opakujících situací, v nichž nám není dobře. Když překleneme počáteční odpor, možná i vztek, rozčarování, pak se můžeme dostat do stavu, kdy si svou Oběť uvědomíme už ve chvíli, kdy se v ní nacházíme.
Může se zdát, že Oběť je ryze stínový archetyp. Ve své podstatě ano. Ale já ráda nacházím alespoň špetku optimismu a smyslu všude, a tak i u Oběti vnímám, že do života nepřichází jen a čistě proto, aby nám jej komplikovala. Respektive Oběť dostane takové pozitivní aspekty, které jí sami přisoudíme. Čím více setkání s Obětí nahlížíme jako na příležitost ke změně, tím víc si můžeme nechat prozářit život.
V každém tmavém koutě s skrývá poklad. Jaké poklady přináší Oběť, je velmi individuální. Přesto lze najít jisté shodné znaky. Pro mě osobně být v Oběti znamená vzdávat se vlastní síly. V tu chvíli odevzdávám své kompetence a zodpovědnost do rukou „tyrana“, tedy toho, s kým se jako Oběť cítím – ať už je to konkrétní člověk nebo život sám, bůh, svět, Vesmír…
V Oběti se cítím slabá, neschopná, ublížená chudinka, lapená v momentálních životních okolnostech. Ať je tyranem kdokoliv či cokoliv, jsem v jeho moci. Tyran má navrch, je přeci silnější, a tak JE TO VŠECHNO JEHO CHYBA!
V tomto módu můžeme svou Oběť udržovat celý život. Potom se skutečně s Obětí setkáváme pouze v jejím Stínu.
Jakmile si však svou vnitřní Oběť uvědomíme, můžeme se jí zeptat, jakou má pro nás zprávu. Předpokládejme, že první reakcí bude sebelítost. Oběť se moc ráda lituje a je v tom mistryní. Ovšem tam, kde je zranění, je i lék. Jakmile se Oběť dostatečně polituje, můžeme se jí zeptat, co by jí pomohlo, aby se cítila lépe. Tam teprve přichází to, co je skutečně zajímavé a tolik individuální.
V dialogu s Obětí si uvědomíme, v kterých okamžicích svého života a s kterými lidmi se vzdáváme své síly. Můžeme tak tento vzorec začít opouštět a brát si své kompetence zpět – asi se začneme v konkrétních situacích chovat méně jako rozmazlený fracek a více jako svébytná bytost. A co chovat, hlavně cítit! Oběť bude ráda, že dostává svou pozornost a začne sama sebe nabourávat tím, že nám začne prozrazovat, co ji vyléčí. A my dostáváme do svého života mnohem víc svobody a možností.
Pokud cítíte, že potřebujete s tímto procesem pomoci, ráda vás provedu. Můžeme vaši Oběť opečovat při konstelaci a zjistit, které vaše vnitřní archetypy budou ti praví rádci.